Hubnutí je cesta plná výzev, zvratů a okamžiků vítězství. Pro mnoho lidí není jen otázkou změny hmotnosti, ale také...
Kategorie
Hledat v blogu
Kategorie blogu
-
Zdraví (14)
click
- Zdrowe Artykuły (3)
- Witaminy & Minerały (3)
- Stawy i kości (2)
- Jak poprawić odporność (4) click
- Jak leczyć przeziębienie, grypę i inne infekcje wirusowe (5)
- Zdrowy Sen: Skuteczne Sposoby na Szybkie Zasypianie (1)
- Leczenie Dolegliwości Żołądkowo-Jelitowych (6)
- Zdrowie oczu - Jak dbać o wzrok? (1)
- Zdrowie Serca (1)
Nejnovější příspěvky
Syndrom dráždivého tračníku (IBS) je častá gastrointestinální porucha, která postihuje tlusté střevo, což vede k...
Atopická onemocnění, jako je astma, alergická rýma a atopická dermatitida, představují významný zdravotní problém,...
Při hledání přírodních metod očisty organismu a podpory jeho funkcí se stále více lidí zaměřuje na produkty, které...
V dnešním rušném světě se stres stal nedílným společníkem mnoha lidí. Stres se může vyskytovat v různých fázích a...
Populární příspěvky
Doporučené příspěvky
Archivované příspěvky
Špičkoví autoři
-
mgr farm. z Apteki Zdrowie Poznań 29 Příspěvky Zobrazit příspěvky
-
Úzkostná neuróza: úvod do poruchy a cesty k jejímu pochopení a léčbě
Úvod
Moderní svět se svým rychlým životním tempem a nároky často staví jedince před řadu problémů spojených se stresem a úzkostí. Jednou z častých psychických poruch, která postihuje stále větší počet lidí, je úzkostná neuróza. Tato komplexní emoční porucha se projevuje chronickým, neodůvodněným strachem a úzkostí, které významně ovlivňují každodenní fungování jedince. V tomto článku se blíže podíváme na podstatu úzkostné neurózy, její různé formy a příznaky, abychom lépe pochopili, co často utváří život mnoha lidí. Kromě toho se podíváme na možnosti léčby a zvládání náročné výzvy, kterou tato duševní porucha přináší. Pohled na úzkostnou neurózu jako na společenský a individuální problém se stane klíčovým krokem k rozvoji povědomí o duševním zdraví a budování podpůrných mostů pro ty, kteří se potýkají s tímto obtížným emočním stavem.
Co je úzkostná neuróza?
Úzkostná neuróza je typ duševní poruchy charakterizovaný nadměrným a neopodstatněným strachem a silnými pocity úzkosti. Lidé trpící úzkostnou neurózou často prožívají intenzivní strach a obavy z různých životních situací. Tyto úzkosti mohou být obtížně zvladatelné a negativně ovlivňují každodenní fungování.
Existuje několik různých typů úzkostné neurózy, např:
Generalizovaný úzkostný syndrom (GADS): Lidé se ZLU mají potíže se zvládáním každodenních obav a starostí. Jejich úzkosti jsou často neúměrné situaci a stres přetrvává po dlouhou dobu.
Panickýsyndrom: Vyznačuje se záchvaty paniky nebo náhlými a intenzivními obdobími extrémní úzkosti. Mohou být přítomny fyzické příznaky, jako je dušnost, bušení srdce, třes a pocit ztráty kontroly.
Sociální fobie: Lidé trpící sociální fobií pociťují silnou úzkost spojenou se sociálními situacemi, jako je mluvení na veřejnosti nebo navazování mezilidských kontaktů.
Specifická fobie: Označuje nadměrný strach spojený s určitým předmětem nebo situací, například strach z létání, zvířat nebo uzavřených prostor.
Posttraumatická stresová porucha (PTSD): Jedná se o typ úzkostné neurózy, která vzniká po prožití traumatické události. Mezi příznaky mohou patřit opakující se noční můry, vyhýbání se určitým místům nebo situacím a nadměrná stimulace.
Úzkostná neuróza může významně ovlivnit kvalitu života, vést ke zdravotním problémům a bránit každodennímu fungování.
Příčiny úzkostných poruch
Úzkostná neuróza je obvykle výsledkem složité kombinace genetických, biologických, psychologických a environmentálních faktorů. Níže jsou uvedeny některé faktory, které mohou přispívat k rozvoji úzkostné neurózy:
Genetické faktory: existuje určitá dědičnost náchylnosti k úzkostným poruchám. Pokud někdo v rodině trpěl úzkostnou neurózou, existuje větší riziko, že i ostatní v rodině budou k této poruše náchylní.
Biologické faktory: Úzkostné poruchy mohou souviset s poruchami nervového systému a neurochemickou nerovnováhou. Nedostatek nebo nadbytek některých chemických látek v mozku, jako je serotonin, noradrenalin nebo kyselina gama-aminomáselná (GABA), může hrát roli při utváření příznaků úzkostné neurózy.
Životní zkušenosti: Traumatické události nebo těžké životní zkušenosti, zejména v mladém věku, mohou zvýšit riziko vzniku úzkostné neurózy. Zkušenost s traumatem, násilím nebo ztrátou blízké osoby může ovlivnit psychické fungování.
Psychosociální faktory: Ke vzniku úzkostné neurózy může přispívat stres související s každodenním životem, jako jsou rodinné problémy, finanční potíže, stres na pracovišti nebo mezilidské konflikty.
Nezapomenutelné traumatické zážitky: U lidí, kteří zažijí traumatické události, jako jsou autonehody, teroristické útoky nebo násilí, se může rozvinout úzkostná neuróza, zejména pokud se jim po traumatické události nedostane odpovídající podpory.
Komorbidní psychiatrické poruchy: Úzkostná neuróza se může vyskytovat současně s jinými psychiatrickými poruchami, jako je deprese, obsedantně-kompulzivní porucha (OCD) nebo poruchy příjmu potravy. Koexistence těchto poruch může komplikovat diagnostiku a léčbu.
Je třeba poznamenat, že každý člověk může na tyto faktory reagovat jinak a úzkostná neuróza může mít u různých jedinců různé projevy.
Příznaky úzkostné neurózy
Příznaky úzkostné neurózy mohou být rozmanité a u jednotlivých osob se liší. Obvykle zahrnují kombinaci tělesných, emocionálních a behaviorálních příznaků. Níže jsou uvedeny nejčastější příznaky úzkostné neurózy:
Fyzické příznaky:
Záchvaty paniky: Panické stavy: Náhlé, intenzivní záchvaty silné úzkosti, které mohou být doprovázeny dušností, bušením srdce, třesem, pocity nevolnosti nebo závratěmi.
Svalové napětí: Nadměrné svalové napětí, zejména v oblasti krku, zad a ramen.
Bolesti těla: Bolesti hlavy, břicha, svalů a další tělesné potíže bez zjevné zdravotní příčiny.
Problémy se spánkem: Potíže s usínáním, s udržením spánku nebo noční můry.
Emocionální příznaky:
Pocity úzkosti a napětí: Přetrvávající pocity neklidu, napětí nebo úzkosti bez konkrétní příčiny.
Obavy a starosti: Nadměrné obavy nebo strach o budoucnost, a to i v případě drobných problémů.
Iracionální strach: Nadměrný strach z určitých situací, předmětů nebo událostí.
Vyhýbání se obávaným situacím: Tendenční vyhýbání se místům nebo situacím vyvolávajícím úzkost.
Příznaky chování:
Vyhýbání se situacím vyvolávajícím úzkost: Omezování se v činnostech a vyhýbání se místům nebo situacím spojeným s úzkostí.
Rituály a nutkání: Provádění specifických činností nebo rituálů, které mají zmírnit úzkost (např. opakovaná kontrola věcí, srovnávání se s ostatními).
Nadměrná sebekontrola: Snaha o dokonalost, přehnaná analýza situací a sebekontrola.
Sociální izolace: Stahování se ze sociálních kontaktů kvůli obavám z negativního hodnocení nebo odsouzení.
Psychologické příznaky: Vlivem negativních emocí, které se objevují v okolí, dochází ke zhoršování kvality života:
Poruchy soustředění: Obtíže se soustředěním pozornosti a udržením myšlenek na určitém problému.
Iracionální myšlenky: Opakované negativní myšlenky, které je obtížné ovládat.
Pocity nereálnosti: Pocit, že svět je neskutečný nebo že člověk sní sám o sobě.
Je důležité si uvědomit, že příznaky úzkostné neurózy se mohou lišit v závislosti na typu konkrétní úzkostné neurózy a také na individuálních vlastnostech člověka.
Panický záchvat - příznaky
Panický záchvat je intenzivní a náhlý projev silné úzkosti, který může nastat bez zjevného důvodu nebo v situaci, která se nezdá být skutečně ohrožující. Příznaky panického záchvatu jsou obvykle velmi intenzivní a často se objevují rychle. Níže jsou uvedeny typické příznaky panického záchvatu:
Intenzivnípocity úzkosti: záchvat paniky se vyznačuje koncentrovanou, ohromující úzkostí, kterou lze těžko definovat nebo která může být spojena s myšlenkami na smrt, ztrátou kontroly nebo šílenstvím.
Náhlé zvýšení srdeční frekvence (tachykardie): Během záchvatu paniky může u člověka dojít k rychlému zvýšení srdeční frekvence, což vede k pocitu zrychleného a nepravidelného srdečního tepu.
Problémy s dýcháním (dušnost): Zrychlené dýchání, pocit dušnosti nebo potíže s příjmem vzduchu jsou běžnými příznaky záchvatu paniky. Někteří lidé je popisují jako pocit dušení.
Zimnice a pocit horka: Lidé, kteří prožívají záchvat paniky, mohou pociťovat chvění, třes nebo naopak pocit náhlého horka.
Bolest na hrudi: Někdy může záchvat paniky způsobit bolest nebo tlak na hrudi, které mohou být mylně považovány za příznaky srdečního infarktu. V případě bolesti na hrudi je však vždy důležité vyhledat lékaře, aby se vyloučily závažné zdravotní problémy.
Brnění nebo necitlivost: Můžete pociťovat brnění nebo necitlivost v různých částech těla, zejména v rukou a nohou.
Hluboké pocity strachu: Během záchvatu paniky může člověk pociťovat hluboký strach, který může být těžko pochopitelný nebo odůvodnitelný.
Ztráta kontaktu s realitou: Někteří lidé zažívají pocit odtržení od reality nebo pocit, že to, co se děje, je nereálné.
Záchvaty paniky se liší a jejich příznaky se mohou u jednotlivých osob lišit. Ne každý záchvat paniky bude zahrnovat všechny uvedené příznaky.
Jak diagnostikujete úzkostnou neurózu?
Diagnózu úzkostné neurózy obvykle stanoví odborník na duševní zdraví, například psycholog, psychiatr nebo terapeut. Tento proces zahrnuje posouzení příznaků, anamnézy pacienta a případné vyloučení jiných zdravotních problémů, které mohou způsobovat podobné příznaky. Níže uvádím některé kroky, které mohou být součástí diagnostiky úzkostné neurózy:
Diagnostický rozhovor: odborník na duševní zdraví provede s pacientem rozhovor, aby získal úplnou anamnézu příznaků úzkosti, jejich intenzity, trvání a dopadu na každodenní fungování. Důležité je také zjistit možné spouštěče a související životní souvislosti.
Fyzikální vyšetření: Ačkoli je úzkostná neuróza psychickou poruchou, mohou se vyskytovat i fyzické příznaky. V některých případech může lékař doporučit fyzikální vyšetření, aby vyloučil jiné zdravotní problémy, které mohou způsobovat podobné příznaky.
Diagnostická kritéria: Odborník použije diagnostická kritéria obsažená v mezinárodních klasifikačních systémech, jako je DSM-5 (Diagnostický a statistický manuál duševních poruch) nebo MKN-10 (Mezinárodní klasifikace nemocí), aby určil, zda pacientovy příznaky splňují kritéria úzkostné neurózy.
Posouzení koexistujících poruch: Odborník může také posoudit, zda pacient nemá další komorbidní psychiatrické poruchy, jako je deprese, obsedantně-kompulzivní porucha (OCD) nebo posttraumatická stresová porucha (PTSD).
Laboratorní testy: V některých případech může lékař nařídit laboratorní testy, například krevní testy, aby vyloučil jiné zdravotní problémy, které mohou ovlivnit vaše duševní zdraví.
Je důležité, aby diagnóza úzkostné neurózy byla přesná a komplexní. To zahrnuje zvážení různých aspektů pacientova života, a to jak fyzických, tak duševních.
Léčba úzkostné neurózy
Léčba úzkostné neurózy obvykle zahrnuje kombinaci psychologické terapie, farmakoterapie a/nebo změny životního stylu. Volba konkrétních léčebných postupů závisí na individuálních potřebách pacienta, závažnosti příznaků, souběžném výskytu dalších poruch a preferencích lékaře a pacienta. Níže uvádím hlavní formy léčby úzkostné neurózy:
Kognitivně-behaviorální terapie (KBT): CBT je jedním z nejčastěji používaných terapeutických přístupů k léčbě úzkostné neurózy. Terapeut pomáhá pacientovi identifikovat a změnit negativní myšlenky a chování, které přispívají k příznakům úzkosti. CBT se může zaměřit na výuku relaxačních technik, změnu myšlení nebo postupné vystavování pacienta úzkostným situacím.
Kognitivní terapie (CT): Kognitivní terapie se zaměřuje na identifikaci a změnu myšlenek, přesvědčení a myšlenkových vzorců, které přispívají ke vzniku úzkosti. Pacient se účastní diskusí s terapeutem, aby pochopil a přeměnil negativní myšlenky na konstruktivnější.
Farmakologická terapie: V některých případech může lékař předepsat léky proti úzkosti (anxiolytika) nebo antidepresiva, zejména ze skupiny selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) nebo inhibitorů zpětného vychytávání noradrenalinu a serotoninu (SNRI). Tyto léky mohou pomoci kontrolovat příznaky úzkosti.
Relaxační a dechové techniky: Relaxační cvičení, jako je hluboké dýchání, meditace nebo jóga, mohou pomoci snížit napětí a stres.
Změna životního stylu: Pravidelná fyzická aktivita, zdravá strava, dostatečný spánek a vyhýbání se látkám, jako je alkohol nebo stimulanty, mohou mít pozitivní vliv na náladu a snížení příznaků úzkosti.
Je důležité, aby byla léčba přizpůsobena individuálním potřebám pacienta. Spoluprací s odborníkem na duševní zdraví lze určit nejúčinnější léčebné strategie pro daného jedince.
Jak se vypořádat s neurózou?
Řešení neurózy vyžaduje mnohostranný přístup a účinné strategie se liší podle individuálních preferencí a potřeb. Níže uvádíme několik obecných doporučení, která vám mohou pomoci zvládnout neurózu:
Vyhledejte odbornou pomoc: Poraďte se s lékařem, psychoterapeutem nebo jiným odborníkem na duševní zdraví. Odborná pomoc může zahrnovat kognitivně-behaviorální terapii, psychoterapii, farmakoterapii nebo jejich kombinaci.
Cvičte relaxační techniky: Relaxační cvičení, jako je hluboké dýchání, meditace, jóga nebo progresivní svalová relaxace, mohou pomoci snížit napětí a úzkost.
Dodržujtezdravý životní styl: Pravidelná fyzická aktivita, zdravá strava a pravidelný spánek mohou podpořit celkovou pohodu a prospět duševnímu zdraví.
Dodržujte pravidelný denní režim: Stabilní denní rozvrh se stanoveným časem pro spánek, jídlo a další aktivity může pomoci snížit chaos a pocity nejistoty.
Vyhýbejte se návykovým látkám: Alkohol, drogy a návykové látky mohou zhoršit příznaky úzkostné neurózy. Snažte se jim vyhýbat nebo omezit jejich konzumaci.
Zvládejte stres: Naučte se účinné techniky zvládání stresu, jako je plánování, delegování úkolů, dovedné vyjadřování pocitů nebo používání strategií řešení problémů.
Pracujte na kognitivních technikách: Zaměřte se na identifikaci a změnu negativních myšlenek a přesvědčení, které přispívají k úzkosti. V této oblasti může být obzvláště užitečná kognitivně-behaviorální terapie.
Najděte si sociální podporu: Sdílejte své pocity s blízkými, přáteli nebo členy rodiny. Sociální podpora může poskytnout emocionální podporu a porozumění.
Buďte společensky aktivní: Vyhněte se sociální izolaci. Udržování kontaktů s ostatními lidmi a účast na společenských aktivitách může pomoci zmírnit příznaky úzkostné neurózy.
Naučte se techniky zvládání obtížných situací: Rozvíjejte dovednosti pro zvládání obtížných situací, stejně jako přijímání nejistoty a pozitivní přístup ke změnám.
Pamatujte, že účinné zvládání neurózy může vyžadovat čas a odhodlání. Každý člověk je jiný, proto je důležité experimentovat s různými strategiemi, abyste našli ty, které nejlépe vyhovují vašim potřebám.
Doplňky stravy, které pomáhají léčit emoční poruchy
Doplňky stravy mohou někdy podpořit celkové duševní a emoční zdraví, ale je důležité si uvědomit, že nenahrazují odbornou zdravotní péči. Před zahájením užívání jakýchkoli doplňků stravy na podporu léčby úzkostné neurózy je vždy dobré poradit se s lékařem nebo odborníkem na výživu a nechat si individuálně poradit a posoudit.
Omega-3 (kyselina dokosahexaenová - DHA a kyselina eikosapentaenová - EPA): Omega-3 mastné kyseliny, které jsou obsaženy v rybách, rybím tuku a některých řasách, mohou být prospěšné pro zdraví mozku a srdce. Některé studie naznačují, že doplňování omega-3 může být spojeno se zlepšením nálady a snížením příznaků úzkosti.
Vitamin D: Nedostatekvitaminu D může být spojen s poruchami nálady. Ačkoli je více spojován s depresemi, může být prospěšný pro podporu celkového duševního zdraví.
Vitamin B-komplex: Vitaminy skupiny B, jako jsou B6, B9 (kyselina listová) a B12, jsou důležité pro duševní zdraví. Nedostatek těchto vitaminů může negativně ovlivnit náladu a kognitivní funkce.
Hořčík: Hořčík se podílí na regulaci nervových funkcí a může přispívat ke zmírnění příznaků stresu a úzkosti.
Ašvaganda: Jedná se o rostlinný adaptogen, který se v ájurvédě používá ke zmírnění stresu a zlepšení celkového duševního zdraví.
L-theanin: L-theanin, který se nachází v zeleném čaji, může mít relaxační vlastnosti a ovlivňovat hladinu neurotransmiterů, jako je GABA, což může pomoci zmírnit příznaky úzkosti.
Probiotika: Probiotika: Výzkum naznačuje souvislost mezi zdravím střev a duševním zdravím. Probiotika neboli dobré bakterie mohou ovlivňovat rovnováhu střevní mikroflóry a mít příznivý vliv na duševní zdraví.
Rhodiola je považována za adaptogen, což znamená, že může tělu pomoci vyrovnat se s fyzickým, chemickým a biologickým stresem a také podpořit celkovou imunitu organismu. Výzkumy naznačují, že doplňky strav y srhodiolou růžovou mohou pomoci snížit příznaky související se stresem, jako je únava, duševní a emoční vyčerpání, zlepšit nastrоm a celkový pocit vitality.
Shrnutí
Je důležité, aby diagnóza úzkostné neurózy byla přesná a komplexní. To zahrnuje zvážení různých aspektů pacientova života, a to jak fyzických, tak psychických. Po stanovení diagnózy může odborník doporučit vhodnou léčbu, například psychoterapii, farmakoterapii nebo jejich kombinaci, v závislosti na individuálních potřebách pacienta. Konzultace s odborníkem na duševní zdraví je pro úspěšné zvládnutí úzkostné neurózy zásadní.
Bibliografie
"The Anxiety and Phobia Workbook" (Pracovní kniha o úzkosti a fobii). - Edmund J. Bourne
"Příručka dobrého pocitu" - David D. Burns
"The Anxiety Toolkit: Strategies for Fine-Tuning Your Mind and Moving Past Your Stuck Points" - Alice Boyesová
"Polední démon: Atlas deprese" - Andrew Solomon